Jak argumentovat na internetu

Vyjádřit to, co jste opravdu chtěli, nebo správně pochopit to, co vám někdo píše, může být na internetu problém. Nevidíte tváře, neslyšíte tón, nemůžete skákat do řeči a doptávat se na detaily v reálném čase.

Úvodem citace ze Simpsonů, série 2., díl 6.:

Homer: „Hnusnej chvastounskej vševěd, pan chytrej!“
Marge: „Co ti tak hroznýho řekl?“
Homer: „No co, no řekl, že, řekl … nezáleží na tom co řekl, ale jak to řekl!“
Marge: „No tak jak to řekl?“
Homer: „No on…“
Marge: „Zlobil se snad?“
Homer: „Ne.“
Marge: „Byl sprostej?“
Homer: „Tak jo, nebylo v tom jak to řekl, ale dal úplně jasně najevo, že naše rodina nestojí za nic.“

Možná se stává i vám, že i když píšete pravdu, oponent z nějakého důvodu roznáší vaši argumentaci na kopytech. Neumíte popsat, co je špatně, neumíte formulovat, v čem je chyba, ale víte, že se na rozdíl od vás mýlí. V článku uvedu pár tipů, jak vést diskuzi, na co si dát pozor, a demonstruji též běžně používané logické argumentační klamy.

Základní tipy

Předně, opravdu není důležité, co říkáte, ale jak to říkáte. Může to na vás působit neférově, podle, nízce, ale je to tak. Lidé prostě věří řečičkám, které se jim zrovna hodí do krámu, pokud je správně podáte. Jste odpůrce očkování? Je jedno, že vám někdo předkládá trapné důkazy. Důležité je, že to zapadá do toho, co si o problematice myslíte a popř. též, že to říká ve vašich očích kapacita. Navíc s použitím těch správných slov („A co děti? Pomyslel někdo z vás na chudáky děti?“).

Doporučuji naučit se několik pravidel. Když se jimi budete řídit, stane se vaše argumentace jen velmi těžce napadnutelná, a co víc, dokážete otočit diskuzi ve vítězství, i když nemáte pravdu. To platí jen v případě, kdy nestojíte před rétorikou políbeným soupeřem. Pokud ano, můžete vzít rady níže alespoň jako návod, jak se před ním bránit.

Reagujte bez emocí

Jste rozrušení? Soupeřův příspěvek vás vyvedl z míry? Dejte si pauzu a vychladněte. Neodpovídejte v emočně nevybalancovaném stavu! Může stát, že tak uděláte chybu. Že v zápalu něco přehlédnete. V tom případě se můžete spolehnout, že zkušený soupeř danou chybu vyzdvihne a využije proti vám. Asertivita je základ.

Příklad z firemní komunikace

Vilém: „Ta Jarmila je hrozné netáhlo, že? Pořád se fláká.“
Hynek: (zaskočen upřímností a bezprostředností) „No, já proti ní nic nemám.“
Vilém: „Nic nemáš? Vidím, jak se na ni díváš, vždyť ty ji musíš nesnášet!“
Hynek: (už viditelně podrážděný) „Co to tu vykládáš? Jak se na ni dívám?“
Vilém: „To ty jsi určitě práskl šéfovi, že místo práce vysedává na břehu jezera!“
Hynek: (teď už naštvaný) „To není pravda! Neříkám, že ji zbožňuju, nějak ji nevyhledávám, ale nikdy bych ji nepráskl!“
Vilém: „Takže ji nemáš rád a myslíš, že se fláká, akorát bys ji nepráskl?“

Hynek se nechal vyvést z míry Vilémovou nezvykle upřímnou narážkou. Dejte si na to pozor! Zkušený rétor použije přesně takovou fintu, aby vás rozhodil, vzbudil emoce a donutil vás tak nevědomky udělat chybu. Jednoduše tak řeknete něco, co jste nechtěli. Tedy, pokud se v diskuzi začínáte cítit špatně a nepohodlně, zpozorněte. Je možné, že čelíte profíkovi, který vás vhodnou manipulací přesně do takové pozice cíleně dostal. Odborně se tomu říká vyhození z komfortní zóny. Když si zachováte chladnou hlavu a nedovolíte emocím, aby vás ovládly, máte vysokou šanci, že tomuto druhu útoku odoláte.

Nebuďte příliš familiární

Snažte se vyvarovat přílišně důvěrnému tónu k cizím lidem.

Příklad

Vilém: „Ta nová, Jarmila, vypadá vážně sympaticky.“
Hynek: „Ano, připomíná mi matku. Jmenovala se Marie Anna. Vzpomínám, že byla muzikantka. Spolu s otcem, jmenoval se Antonín, jsme bydleli v Praze a pak Litoměřicích. Neměli jsme moc peněz, tak jsme se často stěhovali.“

Za a) nikoho to nezajímá, a za b) můžete tím oponenta vyvést z míry. Pokud to není váš záměr, nedělejte to. Diskuze, která je jednomu ze zúčastněných nepříjemná a při které se cítí trapně, nevede k racionální debatě.

Držte se tématu

Za každou cenu se snažte neuhýbat. Diskuze se zkušeným oponentem by se tak pro vás mohla ubírat špatným směrem. Důvodem pro snahu o opuštění tématu může být totiž to, že mu tak docela nerozumíte. Pokud opravdu chcete zavčasu změnit předmět diskuze a vyhnout se tak faux pas, udělejte to velmi obezřetně a až když jste si jisti, že váš soupeř fintu neprokoukne. Nebo se rovnou přiznejte, že se v něm neorientujete. Pokud se naopak o útěk pokouší on, můžete se snažit přijít na to, proč to dělá, a případně ho v tom vykoupat. Myslete na to, že v psané debatě je jednou napsané prostě dané a často nesmazatelné. Nemůžete se vymluvit na to, že vás oponent prostě jen přeslechl, apod.

Příklad

Vilém: „V roce 1830 muselo být v Praze rušno.“
Hynek: „Proč? Já tam byl a nepřišlo mi.“
Vilém: „No muselo, ne? Byla taková doba.“
Hynek: „Jaká doba?“
Vilém: „No nic, dneska už je líp.“
Hynek: „Počkej, jaká doba?“
Vilém: „Nechejme to, dneska už je líp a to je hlavní.“
Hynek: „Opravdu mi to vysvětli, nerozumím, jak jsi to myslel.“

Pokud měníte téma prostě jen tak, musí být diskuze s vámi velmi těžká. Doporučuji se tomuto vyhnout, neboť zbytečné rozšiřování původně probírané myšlenky rozmělňuje debatu do nepřehledné patlaniny.

Nehledejte mezi řádky

Přečtěte si tento kousek textu:

Zvýšený příjem rostlinné stravy pro dosažení potřebného příjmu oligosacharidů může zvýšit příjem vlákniny a kyseliny fytové, jejichž zvýšená koncentrace může snížit biologickou dostupnost některých živin včetně železa, zinku a některých dalších stopových minerálů. Navíc je potvrzeno, že železo, které pochází z rostlinných zdrojů a nikoliv z hemoglobinu v živočišné stravě, se hůře v organismu absorbuje. Proto jsou dlouhodobí sportovci ohroženi anémií způsobenou nedostatkem železa v organismu.

pocházející odtud.

Vyplynulo vám z něj, že když ho prezentuji na svém blogu, vedu tím kampaň proti vegetariánství? Pokud ano, čtete mezi řádky. A to je špatně. Daný blok textu pouze uvádí fakta a fakta jsou nezávislá na pohledu jednotlivce. Je jim jedno, co si o nich myslíte, prostě platí. Stejně tak můj předchozí článek. Pokud vám z něj vyplynulo, že propaguji očkování, četli jste špatně. O tom v něm není ani slovo.

Argumentační klamy

Předešlá část byla o základech vyjadřování, tato je o fintách, které na vás může někdo zkusit z hlediska logiky. Zkuste je všechny vstřebat a zapracovat do svého myšlení. Zkuste též kriticky zvážit, zda neděláte kteroukoliv z nich nevědomě. Pokud ano, doporučuji zapracovat na jejich odstranění, popř. na jejich dostání pod kontrolu. Nikdo vám nemůže bránit, abyste je použili pro svůj prospěch. Počítejte ovšem s tím, že zkušený rétor vaše klamy prohlédne a tvrdě otočí proti vám.

Ad hominem

Útok na člověka, místo na to, co říká.

„To je typické pro někoho, jako jsi ty!“

To je samozřejmě irelevantní. I když máte vůči někomu předsudky, neexistuje důvod, proč by právě to, co říká teď, nemohla být pravda.

Ad ignorantiam

Neznalost nesmí být důvod pro vybrání jedné z možností.

„Neumíme dokázat, jestli je ve vesmíru kromě nás život, tudíž není.“

Ad absurdum

Postupné eskalování důsledků až k nepravděpodobnému cíli.

„Když zavedeme ve školách Comenia Script, vezmeme tím dětem jeden ze způsobů, jak v nich probudit kreativitu. Vyrostou z nich roboti bez citu pro estetiku a duševně chudí lidé. Ti pak budou inklinovat ke zločinu, čímž stoupne kriminalita.“

Ad verecundiam

Dovolávání se autorit, které jsou v daném kontextu irelevantní. Popř. též pokud stojí celá argumentace jen na tom, že to onen člověk říkal.

„Proč si myslíte, že pro vás daná operace není vhodná?“
„Řekl mi to televizní věštec.“

Falešná dichotomie

Snaha vzbudit představu, že existují pouze dvě možnosti. Používá se v kombinaci vyvrácení jedné a tím automatického vmanipulování oponenta do druhé.

„Když vyvrátíme Darwinovu evoluční teorii, bude platit teorie stvoření.“

Krom Darwinovy teorie a teorie stvoření, máme např. Lamarckovu teorii. Nebo třeba tu, kde hrálo roli létající špagetové monstrum.

Negace implikace

Když něco vyplývá z něčeho, neznamená to, že vztah platí i pro negaci obou stran.

„Když budu doma, zahraju si na kytaru.“
„Takže když nebudeš doma, nebudeš hrát na kytaru.“

Druhá věta je výsledkem špatně použité implikace. Na kytaru můžu hrát i jinde než doma.

Ukvapené zevšeobecnění

Jde o vyvození závěrů o celku založeném na pozorování příliš malé nebo nereprezentativní skupiny z něj.

„Dnešní děti jsou mnohem horší, než byly ty za nás.“

Můžeme předpokládat, že ten, kdo něco takového vysloví, pravděpodobně nezná všechny děti světa nebo jejich dostatečný počet pro fundované srovnání.

Post hoc ergo propter hoc

Tento sled na první pohled náhodných znaků znamená „potom, tudíž proto“ a uvádí logický klam založený na předpokladu, že když nějaké akce následují za sebou, vzájemně se ovlivňují.

„Autismus se u dětí často projevuje ve věku, kdy jim je podána vakcína, vakcíny tudíž způsobují autismus.“

Z časové návaznosti nevyplývá automaticky příčinná souvislost.

Red herring

Úhybný manévr, kdy se snažíte stočit diskuzi jinam, popř. jen odvést pozornost.

„V Ostravě máme v některých oblastech vysokou kriminalitu, někdo by to měl řešit.“
„V Ostravě by se měl řešit hlavně ten smog!“

V diskuzi o kriminalitě je rozvedení tématu směrem k situaci kolem smogu zbytečné, neboť s ním pravděpodobně vůbec nesouvisí.

Důkaz kruhem

Tento klam je velmi těžký k prohlédnutí. Možná úplně nejtěžší, protože na první pohled vypadá, že dává smysl. Jde o důkaz tvrzeného samotným tvrzením.

„Důkaz toho, že Bibli napsal Bůh, je ten, že se to tak píše v Bibli.“

Bible nemůže být dokazována Biblí.

Straw man

Podsunutý argument. Vymyslíte si něco, co údajně říká váš oponent a pak mu to vyvrátíte. Snažíte se vyvolat v posluchačích dojem, že takto jednoduše jdou smést všechny argumenty protistrany.

„Tak ty nejíš maso, protože zvířata trpí? Že je musí někdo zabít? Chceš mi říct, že ty v létě nezabíjíš komáry? Zabíjíš, že jo? Tak to jsi pokrytec!“

Irelevantní závěr

Snaha vzbudit dojem, že něco z něčeho vyplývá.

„Pokud Sisyfos nezareaguje na mé video, znamená to že mám pravdu.“

Pokud Sisyfos nezareaguje na mé video, znamená to přesně to, že Sisyfos nezareagoval na mé video. Nic jiného.

Závěr

Pokud u někoho objevíte používání logických klamů a dospějete k názoru, že to dělá nevědomky, upozorněte ho. S takovou totiž diskutovat nelze, mnohé vedou po nějaké době k paradoxům a debatu tak proměňují v nesmyslnou. Speciálně důkaz kruhem.

Pokud ovšem odhalíte používaní logických klamů u člověka, který je používá schválně, tak vám gratuluji. Mohlo jít o cílený pokus manipulace s vaší osobou.

Když tedy studujete článek, ať už odborný nebo ne, a myšlenka v něm probíraná se vám líbí, zamyslete se. Proč se vám líbí? Není to jen proto, že ji napsal váš oblíbený autor? Není to jen proto, že zapadá do vašeho světonázoru? Těmito věcmi se nesmíte nechat ovlivnit.

Když vám někdo sdělí něco, co vás zaujme, ptejte se, jak na to přišel. Pokud je odpovědí prosté „někde jsem to slyšel/četl“, ptejte se kde. A až se propracujete ke kořenům jeho přesvědčení, kde třeba zjistíte, že původní zdroj není dobrý.

Příklad

„Očkování je špatné a zabíjí děti.“
„Jak jste na to přišla?“
„Říkali to v novinách.“
„Kdo to říkal?“
„No doktorka.“
„A na zakládě čeho?“
„Výzkumů.“
„Jakých?“
„Já nevím, však si to přečtěte.“
„Vy jste je četla?“
„No, ne.“
„Tak proč říkáte, že je očkování špatné a zabíjí děti?“
„No, protože to říká ta doktorka!“
„Co když se plete?“
„Je spousta dalších důkazů!“
„Jakých?“

V této chvíli už můžete tušit, že člověk proti vám tématu vůbec nerozumí. Jen papouškuje, co si někde přečetl. Diskuze s takovým člověkem má smysl jen v případě, že je jí otevřený a je ochoten naslouchat a analyzovat, co mu říkáte. Bohužel je však velmi často zacyklený na jedné myšlence či argumentu, který bude stále opakovat dokola. V tomto případě skončete diskuzi. Nemá to s ním cenu.

Chtěl bych zdůraznit, že drtivá většina z nás je odsouzena jen číst výsledky cizí práce. Nemáme k dispozici laboratoř, testovací subjekty, finance ani znalosti pro to, abychom si dané výzkumy provedli sami. To ovšem neznamená, že musíme slepě věřit všemu. Když něčemu nerozumíte, nebojte se ptát. Když vás něco zajímá, jděte až na dřeň. Každá informace založena na měření musí mít základ v realitě, ve výzkumu. Nadneseně můžu říct, že

peer review, or it didn’t happen.

Pokud se ptáte dál a dál a zjistíte, že na začátku není výzkum, ale jen domněnka, můžete celou myšlenku zhodnotit jako neověřenou. O takových nemá cenu racionálně debatovat, o takových se dá jen plkat.

Pěknou stránku o argumentačních klamech můžete najít na Wikipedii.

Pěkné shrnutí bodů pro vedení racionální debaty:

Nakonec uvedu situaci, které jsem byl svědkem na obhajobách bakalářských prací. Student vyřkl:

„Zhruba 99% procent všech elektrických spotřebičů má manuál pouze v tištěné formě.“

To je bezpochyby zajímavá informace, ovšem už na první pohled dost podezřelá. Nuže, zeptali jsme se:

„Jak jste na to přišel?“

Správná odpověď by mohla znít nějak takto:

„Napsal jsem dotaz na největší výrobce elektrických spotřebičů a ti mi odpověděli. Zjistil jsem, kolik z nich je dodáváno s pouze tištěným manuálem a na základě tohoto provedl výpočet. Do celkové procentuální hodnoty jsem též započítal nějakou tu chybu, neboť jsem nemohl pokrýt všechny výrobce elektroniky a všechny výrobky.“

Co si budeme povídat, něco takového jsme ani nečekali. Jeho odpověď nás však přesto zaskočila:

„No, já jsem vzal všechny spotřebiče, které mám doma a zjistil, jaký k nim mám manuál. Pak jsem ještě požádal babičku a dědu a prohlédl stejným způsobem i jejich. Z toho jsem pak odhadl těch 99%.“

dgdgdg

zdroj: Wikipedie

Student neobhájil.

Tags: ,

O autorovi:

Věčný milovník kritiky, skepse a pokládání otázek. Vyžívá se v nekonečných argumentačních duelech, kde neexistuje cíl a nic není probráno tak do hloubky, aby se už nedalo pokračovat dále.

9 komentářů to “Jak argumentovat na internetu”

  1. Jaromír Šrámek Says:

    Dovolil bych si doplnit několik vlastních postřehů k logickým klamům v internetových diskuzích. I upozornění na logický klam může působit rozkladným způsobem několika způsoby:

    1. Odvedení pozornosti k logice – diskuze se zvrtne ve více či méně precizní vysvětlování toho, proč to či ono je logickým klamem a čím se to liší od formálně podobného argumentu, který již klamem není. Zejména pokud někdo podobně jako já trpí sklony s „učitelování“, může se nechat snadno unést.

    2. Vysvětlování principu klamu se zvrtne ve spor o to, zda se o klam jedná nebo nejedná. Zejména vysvětlení rozdílu mezi publikací v odborném časopise a v knize je svízelné, protože poskytuje prostor pro spoustu konspiračních úvah a úvah o rovnosti recenzenta časopiseckého článku a odborné redakce vydavatelství příslušné knihy (o spíše formálně recenzovaných monografiích ani nemluvím).

    3. Silně předpojatý a silně neznalý aktivista, tedy bohužel druh ne zrovna ojedinělý, dostává do rukou po první konfrontaci novou zbraň v podobě dojmu, že prakticky cokoliv může nazvat logickým klamem. Často se hrubě formálně skutečně může jednat o logický klam, takže je třeba náročného a ne vždy úspěšného vysvětlení toho, že o logický klam skutečně nejde.

    4. Poukaz na logický klam je natolik silným tabákem, že sám argumentující může podlehnout přílišnému zápalu boje a za logický klam označit i korektní argument – a argumentující se z důvodu vlastní nejistoty stáhne. Přiznávám, že i toto se mi nejméně jednou stalo, tedy nejméně jednou jsem si to retrospektivně uvědomil.

  2. Pavel Vlašánek Says:

    Souhlasím, že diskuze nad rozpitváváním logických klamů a pokusů o jejich přesnou identifikaci je velmi neproduktivní a zbytečná. Za sebe doporučuji prosté uvědomění si situace a upozornění na ni formou „vaše argumentace není korektní“ následovanou co nejrychlejším návratem k probíranému tématu. Nebo si v duchu rovnou rozhodnout, že diskuze s takovým oponentem nemá cenu a snažit se jí cestou nejmenšího odporu ukončit 🙂

    Celý článek doporučuji chápat spíše jako stručný přehled běžně používaných faulů, než jako příručku nabádající ke zbytečné debatě stylu „právě jsi použil straw-mana! Moment, já bych spíš řekl, že použil Ad absurdum…“

  3. Kabukimono Says:

    Na ony základní tipy jsem přišla taky (škoda, že se tím neumím řídit), ale hezky napsáno. Jen s tím nehledáním mezi řádky si dovoluji nesouhlasit. Samozřejmě se z toho nedá nikdy vyčíst nic jasného, ale mnoho věcí se dá brát jako indicie.
    Samotný příklad u toho je navíc nefunkční, nemůže mi to z něj vyplynout, protože je vlastně skoro jasné, že jde o citovaný text. Nemohu tedy nic vyvodit, krom toho, že se majitel blogu o podobná témata nejspíš zajímá.
    U těch argumentačních klamů jsem se fakt výborně pobavila, občas nějaké používám, třeba přehánění je vyloženě můj koníček. 🙁
    Hlavní problém mé argumentace vidím v tom, že si často nepamatuji zdroje informací a pak je celkem problém něco někomu dokládat, ale diskuze pro mě stejně nebývají zrovna o tom „vyhrát“.
    OT:
    Jinak se to tu dobře čte. (Ale abych pravdu řekla, tak mě na Sisyfosu zaujal ten obrázek-avatar. Je pro určité lidi odvážný, vypadá totiž jako uke. Ale toto mé tvrzení se nezakládá na ničem podloženém, o takových se dá jen plkat.)

  4. Kabukimono Says:

    ..na Sisyfu?..Sisyfovi?..nevím
    Omlouvám se za případné prznění Sisyfa a jiné hrubky.

  5. Pavel Vlašánek Says:

    Zdravím Kabukimono,

    díky za komentář.

    Nebral bych zmíněná doporučení ani samotné argumentační klamy zas nějak extra přísně. Přece jen, pohybujeme se touto oblastí na úrovní humanitní spíše než exaktní. Čtení mezi řádky jsem uvedl jako příklad, který bych dal do kontextu svých ostatních článků o informovanosti odpůrců očkování. Z nějakého důvodu si nemalá množina lidí (což můžete vidět i v komentářích) myslí, že „útokem“ na jejich neinformovanost propaguji vakcinaci a že jsem její slepý zastánce. Což je absurdní. Na druhou stranu však máte nepochybně pravdu v tom, že čtení mezi řádky může poskytnout spousty zajímavých indicií. Záleží jistě na kontextu; určitě bych to vše, jak píšu výše, bral z pohledu „jsme lidi, ne stroje“. I ono zmíněné zapojení emocí do debaty může být někdy pro dobro věci. Považuji ale za velmi přínosné zapojení/nezapojení probíraných technik ovládnout a dělat/nedělat zcela vědomě.

    Na to též navazuje vaše poznámka nad nepamatováním zdrojů. Toto nevnímám jako problém, ale opět ten kontext. Za sebe můžu říct, že mě argumentace podložena zdroji zajímá primárně v případě velmi plamenného projevu oponenta. Tedy, pokud někdo tvrdí něco dost kontroverzního, nebo mimoňského a navíc dost „hlasitě“, měl by mít za zády něco lepšího než „jásimyslímže“.

    OT:
    Nevím co tím myslíte. „Uke“ obecně, nebo konkrétní postavu? Každopádně vůbec netuším, jak se běžně „uke“ maluje 🙂

    Řekl bych, že správně bude obojí (Sisyfu – pánu; Sisyfovi – pánovi).

  6. Kabukimono Says:

    Určitě teď nad tím budu víc přemýšlet a všímat si toho. Ty argumentační klamy jsou používány opravdu často, stejně jako různá lidová univerzální moudra a citáty. Za ty bych někdy vraždila a to je pak těžké reagovat bez emocí. Naučila jsem se, když se rozčílím, na chvilku od toho odejít, abych měla odstup. Jen se mi potom stává, že už nemám žádnou chuť se k tomu vůbec ještě vracet. 😀
    OT:
    Nejsem arbitr umění, nejsem ani japanolog, jen běžný občasný konzument mangy. Typ uke, co vím, mívá roztomilý, dětský obličej s velkýma očima a zasněný (nebo jiné emoce vyjadřující) výraz. Podobné mi to připadá i díky jednoduchému stylu, chybí jen výraznější obrysová linka.

  7. Balvan Says:

    A niekto cital
    http://www.misantrop.info/trvale-udrzitelna-krava/ z roku pane 2006 🙂 ale beriem ked som cital tie komentare asi by som nemal sil odpovedat 🙂

  8. Leventýnka Says:

    Skvělé čtivý, poučný článek. Byla bych velice ráda za další řadu článků týkající se argumentace.

    Třeba taková internetová hádka mezi fanoušky filmů, kterou účastnící velice rádi označují za přestřelku argumentů. Dle mého je to hodně zajímavé.

  9. http://www.soulduster.com/ Says:

    The management company of the complex where I live has a preferential arrangement with a reputable carpet cleaning service. Despite that, I still choose to use Fountain Hills Carpet Cleaning. Tom offers superior service at a competitive price. He delivers on his promise of 100% customer satisfaction.

Leave a Reply